Pa-poetika

"Papoetika - tvořena jest pocity citové příchylnosti

k právě prožívané skutečnosti, jež zkomolena slovy

zaoblí se do bezrožného n-úhelníku nekonečně rozměrného světa."

Denně jsem bývala svědkem obřadů,

jejichž smysl mi unikal.

V maličké Svatyni obklopené bachratými pomníky trvalosti,

Ach jsouc si tak podobné, viděli již tolikrát mé zrození.

I smrt !

Jsem nekonečnem z masa a kostí.

Láska a nenávist jsou rub a líc téže mince!

Člověk ale nemůže zároveň chtít Nenávidět a Líbit se.

Trvalost Svátosti ovšem zaručuje klidnou budoucnost.

Právě tak klidnou, jako byla minulost...

A dětské blábolení se změnilo v Umění Fugy

Je to Duch? Kdo stále popírá?

Nepřestávám se Vytvářet, jsem Dárce i Dar.

Tys lepší než Já.

Ty bys mě nebyl přežil, Já tě přežívám!!

Uprostřed hvězd, sama Hvězdou, centrem svého Systému,

u Pramene života hledám Vše, co bych mohla Přijmout.

I hrob, jenž se pro mne chystá.